Můj rok 2009
Zdravím všechny moje fanoušky
dlouho jsem tu nenapsala ani řádek, tak to teď doženu, budu se snažit být stručná.
Tak tedy ............ když mi byl rok a půl, tedy 18.5.2009, nechali mi moji milí rodičové nastřelit naušničky. Já to zvládla výborně, trošku jsem brečela až u druhého ouška. Zato mamka bulela už od začátku, ještě mi ani nestřelili první naušnici. Není ona trošku cíťa?
No a začátkem května už skončila veškerá sranda - mamka mě začala učit bez plínky. šlo mi to celkem dobře. Na konci května už jsem byla celý den bez plínky, ale nemyslete si, nehod bylo ještě ažaž
Můj den blbec - 13.6.2009 celý den jsem byla dost nemotorná, každou cvhíli jsem se o něco praštila a bouchla do hlavy. Celý takto protlučený den jsem završila na chatě v Dřevcích pádem do potůčka. Taťka stál hned vedle mne, takže mě zachránil, ale řvala jsem jak na lesy. Nebyl zrovna žádný hic a voda byla brrrr. jo i to se stává
Další velká věc, kterou si rodičové vymysleli - 29.6.2009 (to mi je 19 měsíců a 11 dní) mi taťka vyndal z postýlky 2 žbrdlinky. V tu chvíli to byla sranda, ale večer, když mě šoupli do děravý postýlky, jsem to obrečela. No a pak už dobrý. Když jsem si zvvykla, museli mě občas zahánět do postýlky...... ale já si to nevymyslela, jen je musím sem tam zkontrolovat, co že to vlastně takhle večer dělají Jinak už asi od 18 měsíců mám postýlku přestěhovanou z ložnice ve svém pokojíčku a moc se mi to líbí. S rodičema už bych nespala ani za nic a oni se mnou teda taky ne.
První hlídání přes noc - to je mi 19 měsíců a 8 dní, přijeli si pro mne babička a děda Součkovi, a rodičové slavili narozky jednoho strejdy.
Druhé hlídání přes noc - to bylo o měsíc a půl později, to jsem zase spinkala u babí a dědy Novákovic.
Kéž by to hlídání bylo možné častěji. Pokaždé, když se s babičkama vidím, tak žadoním o hlídání, ale samozřejmě to pokaždé nejde.
Je mi 20 měsíců a co už všechno umím?
Běhám už skoro jako dospělák, sama chodím do schodů i ze schodů, a to i bez držení. Nejradši skáču a hopsám, jsem v tom prostě profík. Poznávám zvířátka na obrázku. Umím si nazout botičky, ale jen ty jednoduchý a ještě musím chtít. Jo a holinky si taky navlíknu, i když kolikrát kozí.
Nejvíc používané slovo je: HAMA = sama Všechno chci dělat sama a běda tomu, kdo mi chce s něčím pomoc.
Taky pořád visím na kdejaké tyči nebo závoře nebo zábradlí a říkám, že mám sílu.
Je mi 22 měsíců a začínám spojovat slova vět - několik mých větiček na ukázku:
tati tatovat po = tati pojď tancovat
máma pí ne = máme nespí
ába tátě bláble = žába skáče po blátě
mami oku da ne = mamka mi nedala okurku
tato ki po taky = tati pojď taky kreslit
No a nakonec, kde všude už jsem byla?
24.5.2009 Hřensko - jeli jsme lodičkou v soutěskách, akorát ten pán, co řídil loďku, nebyl moc příjemný. Svým povídáním jsem mu asi rušila výklad. Chtěl, abych ani nepípla..... chacha, on snad nebyl normální.
6.7.2009 hrad Hazmburk - tam jsem soutěžila a dostala jsem bonbonky, sušenky a lízátka.
19.7.2009 zámeček Větruše - byli jsme ve venkovním bludišti a pak v podivném zrcadlovém bludišti - v některých jsem vypadala opravdu příšerně.
26.7.2009 Aquapark v Mostě - tak to nemělo chybu. Jsem vodní živel.
12.8.2009 ZOO Praha - babička a děda Novákovi nás s mamkou vyvezli do Prahy....
18.9.2009 ZOOpark Chomutov - na jednom místě volně pobíhali kozy. Mamka byla fakt jak na trní. My s taťkou šli na průzkum.
4.10.2009 Zřícenina Opárno - vláčkem jsme jeli ko Opárna a pak jsme vyšlápli prudký kopec
28.9.2009 jsem se v Lovosicích zúčastnila svého prvního závodu - Kolečkiády. Závodila jsem na odstrkávadle. měla jsem startovní číslo 19. Dojela jsem předposlední. ale musím zdůraznit, že jsem byla druhá nejmladší. I tak jsem dostala súši, tričko a gumovej střapatej balonek
10.10.2009 Josefínské slavnosti v Terezíně. Nejvíc se mi tu líbily kolotoče a jedné paní jsem seděla modelem a nakreslila mi karikaturu.
21.11.2009 Moje první pařba - Tančíme s Dádou Patrasovou - to jsme byli v jednom divadle v Praze. moc se mi to líbilo. Tančila jsem s sotatními dětmi na podiu
3.12.09 Mikulášská besídka - ani jsem se nebála, do té doby, než čert přečetl mé jméno a já si měla jít pro balíček - byla jsem uplně ztuhlá, takže jsem nevidala ani hlásek, básničku za mě řekla mamka, ještě že tak. Jinak by mi snad ten balíček ani nedali
VÁNOCE dostala jsem tolik dárků, že mi z nich šla hlava kolem. S mamkou jsme sice číhaly za oknem na Ježíška, ale bohužel jsme ho obě propásly. Když zacinkal u stromečku, tak jsme tam honem rychle mastily, ale než jsme doběhly, tak už byl zase fuč. Ale dárečky tam nechal, tak jsem teda valila oko. Vánoce jsme trávily v Litoměřicích u babičky a dědy a tety Pavly. Taťku jsme měly bohužel v nemocnici na JIPce. No a strejda Petr od tety Pavly, ten tam ležel taky, i když v jiné nemocnici a z úplně z jiného důvodu. Těžko uvěřit, že se to takhle blbě sešlo.